Musím začít s omluvou, že tento příspěvek je psán se stanoviska amerického občana. V_echny moje v_zkumy jsou jako „laboratorní", užívající statistik USA spolu s tamními zku_enostmi a praxí. Mnoho z  nich je v_ak použiteln_ch i v jin_ch zemích. Zde uveden_ materiál je uveden v mé knize „ The Nuclear Energy Option" (Plenum Publishing Co., New York; 1990), která též uvádí své technické ospravedlnění.

Důležitou v_hodou jaderné energie je opro_tění se od _irokého spektra ekologick_ch problémů ze spalování fosilních paliv – uhlí, ropy, plynu. Tyto problemy prostředí pocházejí z lidské činnosti; svou publicitu získaly pod pojmem „globální oteplení" měnící zemské klima:

kysel_ dé_ť, ničící lesy a zabíjející ryby; zneči_tění ovzdu_í, zabíjející ročně desítky tisíc Američanů, při degradaci na_í životní kvality v mnoha ohledech; ničivé jevy při hromadné těžbě uhlí; zneči_tění únikem ropy působící velké _kody ekologick_m systémům.

Globální oteplení : Spalování fosilních paliv působí nesmírná množství kysličníku uhličitého, na příklad 3,7 tun CO₂ z každé tuny spáleného uhlí a kysličník uhličit_ v zemské atmosféře zadržuje teplo, tím stoupá teplota země. Odhady míry stoupání teploty země a jejích následků se různí, ale případné vlivy s tím spojené jsou důležité. Zemědělství je velmi citlivé na klima, tudíž je těžce dotčeno změnami v úrodě, která v někter_ch územích se pak nemůže vypěstovat. Hospodářské zvířectvo je dotčeno problémy s rozmnožováním a růstem, s nemocemi i opatřeními proti moru. Lesy jsou v plo_ném růstu stresovány změnami různ_ch druhů stromů a množením hmyzu, projevy nemocí, ovlivněním jin_mi rostlinami a změnou činitelů působen_ch požáry. Případné tání ledovců způsobí zvednutí hladiny moře, to podstatně zaplaví pobřežní krajinu, vystupňuje četnost a závažnost hrůz hurikánů, umožní průnik slané vody na pevninu s těžk_m dopadem na její vodní život (na příklad pěstování ústřic) a vede ke ztrátám zavlažovací vody a zneči_tění podzemních vod.. Způsobené změny v průběhu bouří, de_ťov_ch srážek a projevech větru jsou rozhodně v_razné.

Projev globálního oteplení je předmětem řady mezinárodních konferencí na vysoké úrovni kulminujících dosud v neratifikovan_ch dohodách o snížení emisí kysličníku uhličitého, jejichž neuplatnění stojí ekonomiku Spojen_ch Států odhadem ročně miliardy dolarů.

Kysel_ dé_ť: Spalování fosilních paliv uvolňuje velká množství kysličníku siřičitého a plynn_ch kysličníků dusíku, které spolu s vlhkostí v ovzdu_í tvoří kyseliny padající s de_ťov_mi srážkami. Tyto jevy jsou komplikované , s kontraversními závěry; je v_ak důrazně evidentní, že v  jist_ch případech kysel_ dé_ť ohrožuje život ryb ve vodních prostorách a zle _kodí lesům.

Největ_í problémy působené kysel_mi de_ti jsou politického rázu. Emise uhlí spalujících elektráren Středozápadu Spojen_ch Států jsou původcem kysel_ch de_ťů na v_chodě Kanady a jsou tamními prioritními politick_mi otázkami jako důležit_ zdroj obtíží v severoamericko – kanadsk_ch vztazích. Podobná situace je v Evropě, kde emise ze spalovaného uhlí v Britanii ohrožují skandinávská a německá jezera a lesy.

Zatím co globální oteplení působí pouze ekonomick_ rozkol a kysel_ dé_ť zabíjí pouze ryby a stromy, zneči_těné ovzdu_í zabíjí lidi a/nebo jim způsobuje zdravotní potíže. Pro osvětlení těchto procesů byl rozvinut obsáhl_ v_zkum k potlačení za toto zodpovědn_ch složek, av_ak s omezen_m úspěchem. Byly zde stanoveny mnohé ze zdraví postihujících činitelů, kysličník siřičit_, oxidy dusíku, kysličník uhelnat_, jemné částice, uhlovodíky, ozon, těkavé organické sloučeniny a toxické kovy, též kombinace těchto mají pravděpodobně vliv na zdraví. Problém je komplikován skutečností, že jejich vliv narůstá zvolna během více let nebo dekád, způsobuje onemocnění a oslabuje (tělesnou) konstituci až do bodu, kdy dojde ke smrti, která v_ak neb_vá vztahována ke zneči_těnému ovzdu_í. Zjevně epidemiologická evidence tedy ukazuje, že asi 30.000 úmrtí ročně v USA pochází z  ovzdu_í zneči_těného emisemi z energetick_ch zdrojů spalujících fosilní paliva. Přesunem s fosilních paliv na nukleární energii by se odvrátila tato úmrtí a jestliže elektřina bude více a roz_ířeně užívána v  dopravě (např. elektromobily), záchrana životů bude je_tě v_razněj_í. Lidské utrpení v nemocích je podstatnou částí ceny, kterou platíme za spalování fosilních paliv. Ekonomické ztráty absencí pracovníků nebo snížená produktivita způsobená nemocností jsou tudíž podstatné !

Zneči_těné ovzdu_í odbarvuje i jinak po_kozuje budovy, vrstvu půdy (ornice) a v_eobecně _piní prostředí, což má nepřízniv_ dopad na kvalitu na_eho života.

Těžba uhlí : 60 % uhlí v USA se získává otevřenou (povrchovou) těžbou, která často vyžaduje odstranění až 200 stop (cca 70 m) silné vrstvy pokr_vající zeminy. Zde jsou zákony i úsilí k dobré vůli rekultivace půdy, av_ak ty mívají pouze omezen_ úspěch a ta je často ponechána zle rozbrázděná. Zb_vajících 40 % uhlí pochází z hlubinn_ch dolů; jejich procento vzrůstá. Odvodnění s  kyselostí z těchto dolů se dostává do vodních toků, zabíjí ryby a činí vodu nevhodnou k  pití, koupání i k  mnohému průmyslovému užití. Asi jedna čtvrtina z osmi milionů akrů kolem uheln_ch dolů v USA má poklesy půdy způsobující budovám na povrchu trhliny nebo dokonce zničení, a často odvodňovací vzorky ukazují, že půda je nevhodná k  farmaření. V dolech USA jsou stovky stál_ch požárů, které vypou_tějí ovzdu_í zneči_ťující kouř a vegetaci ničící teplo, často po mnoho let. Hromady odpadu z praní uhlí stranou od dolů jsou bez dohledu a běžně vzplanou, což je dal_ím zdrojem zneči_tění ovzdu_í.

Zneči_tění ropou (vylití zemního oleje): Vylití 40.000 tun zemního oleje u pobřeží Alja_ky r. 1989 bylo _iroce publikováno. Právě po 10ti letech po vyči_tění, které stálo několik miliard $, zůstává je_tě dlouhodobé po_kození regionu. Byla v_ak je_tě vět_í zneči_tění, včetně oněch 305.000 tun u pobřeží Tabago r. 1979 a 237.000 tun, které zruinovaly mnoho mil francouzsk_ch pláží r. 1978. Tankery Spojen_ch Států ročně zneči_ťují v průměru několika stovkami tisíc tun oleje. V udané době je 100 milionů tun oleje dopravováno loďmi; tak jsou podobné nehody nevyhnutelné. Nehody způsobené v jednotliv_ch zemích mohou tudíž b_t důležité. Mexick_ původce, kter_ nemohl b_t (dosud) předstižen, „vylil" 700.000 tun zemního oleje do Mexického zálivu r. 1979 a vytvořil tím mořskému životu rozsáhlou _kodu.

„Pro takov_ národ (stát) je mnohem snadněj_í, rychlej_í a levněj_í vyvíjet nukleární zbraně, než rozvíjet program jaderné energie."

Dal_í v_hodou jaderného paliva je v přirozenosti jeho konsumace. Olej a plyn jsou hlavními palivy užívan_mi pro vytápění prostor a dopravu; v  této aplikaci je jejich náhrada obtížná. Jejich světové zásoby jsou omezené, pravděpodobně na méně, než 100 let předpokládané spotřeby a jejich ceny ostře stoupnou dávno před vyčerpáním jejich zásob. Jako náhrady oleje a plynu lze užít uhlí, ale jeho zásoby jsou též omezené. Uhlí, olej a plyn jsou základními surovinami pro v_robu plastů a organick_ch chemikálií, bez nichž na_e technologická společnost by byla vážně ochromena. To je důvod k ochraně na_ich zdrojů fosilních paliv. Na druhé straně má uran jako jaderné palivo malou cenu pro jiná použití a s „množiv_mi reaktory" (breeder reactors) je možnost uspokojit energetickou spotřebu celého světa na miliardu let bez jakéhokoliv zv__ení ceny elektřiny, byť i o 1 procento.

Jsme bombardováni propagandou ohledně potenciálního nebezpečí z radioaktivního odpadu s dlouhou životností (dlouh_m poločasem rozpadu) z  jadern_ch reaktorů. Av_ak tyto odpady mají velmi důležitou v_hodu ve svém velmi malém objemu, tím mohou b_t snadno uschovány (contained) v  hlubokém podzemí. V_sledky analysy v  Tabulce 1 ukazují, že odpady ze spalování uhlí, včetně těch končících v zemi, jsou mnohem nebezpečněj_í. Obsahují chemické karcinogeny jako berylium, kadmium, nikl a chrom, které na rozdíl od jadern_ch, přetrvávají stále. Obsahují též uran vyskytující se jako nečistota v uhlí, končí pak ve vrchních vrstvách země a slouží jako zdroj nahodil_ch emisí; jaderná energie naproti tomu spotřebovává uran, tím odvrací pří_tí úmrtí od exposice plynn_m radonem, jak ukazuje záporné znaménko v Tabulce 1. Poznámka překl.: Dal_í část uranu i jin_ch těžk_ch kovů spolu se zplodinami spalování se dostanou též do ovzdu_í a tím způsobí radioaktivní smog !

Mnohokrát (a často) se uvádí do spojitosti jaderná energie a jaderná bomba, ačkoliv vzájemn_ vztah je velmi chab_. Pro státy jsou mnohem snadněj_í, rychlej_í a levněj_í cesty k v_voji jadern_ch zbraní, než jadern_ch energetick_ch programů. V_echny státy s jadern_mi zbraněmi vyvíjely své bomby nezávisle od sv_ch elektřinu vyrábějících zařízení a národy chtějící získat jaderné zbraně, mohou udělat a udělají totéž. Tento problém není tak dalece ve vyhnutí se v_voji nukleárních bomb, to je v podstatě ztracen_ případ, jako se vyhnout jejich použití. Jeden z nejpravděpodobněj_ích scénářů pro jejich užití je v  boji o naftu, jak její světové zásoby ub_vají na riskantní úroveň v 21. století. Možnosti naftov_ch zdrojů jsou omezené a _iroce rozprostřeny v politicky nestabilním Středním V_chodě, takže soutěživost v tom může nab_vat na intensitě. Válka v Perském zálivu r. 1991 se mohla snadno stát předchůdcem mnohem vážněj_ích konfrontací. Tudíž elektřina může nahradit zemní olej (naftu) pro vytápění prostor a vyrábět vodík jako náhradu nafty pro užití v dopravě. Takto má jaderná energie v_hodu snížení spotřeby (zemního) oleje, tímto se vyhnout jednomu z  primárních potenciálních důvodů užití jadern_ch bomb.

Risika nehody

Veřejnost je stále bombardována strachem z  nehod reaktorů, se zaměřením na jevy způsobené nejhor_í nehodou, využité v někter_ch studiích, aniž by byla zmínka o její pravděpodobnosti.

nehoda může b_t zhor_ena polehčujícími okolnostmi, třebaže se sníženou pravděpodobností.

Na příklad jedna z nesčetn_ch benzinov_ch cisteren pohybujících se v na_ich ulicích, může při své kolisi vypustit své palivo, což vede k požáru, kter_ může zničit celé město, zabít miliony lidí. To může vyžadovat množství nepravděpodobn_ch okolností se vzájemnou kombinací, jako zamrzlé vodovodní potrubí zabrání účinnému boji s ohněm; dopravní zácpa zhor_ená nevhodnou konstrukcí ulic nebo dal_í nehody, které zamezí včasnému přístupu hasičů; nestandardní typy trubek (a uzávěrů) rozvodu plynu, které teplem požáru se naru_í; velk_ vítr, kter_ rozfouká oheň do v_ech směrů; silná atmosferická inverse, po které je celé město pohlceno plameny a kouř se drží nízko při zemi; z různ_ch důvodů uzavřené mosty a tunely a tím omezení únikov_ch cest; chyby v informování publika, a t.d. Každá z těchto situací je nepravděpodobná, tak i jejich (současná) kombinace je vysoce nepravděpodobná, ne v_ak vyloučená. Myslí-li někdo, že jde o nejhor_í možnou nehodu, nechť uváží možnost ohně roz_ířeného žhav_m popelem na jiná města ponechaná bez (požární) ochrany, neboť jejich hasiči nebyli přítomni, asistujíce (požáru) ve městě prvém, atd..

Jako příklad hlavního jaderného konkurenta, tj.spalování uhlí, uvažme možnost vzniku mutagenních chemikálií, jichž produkty vedou k rozvoji viru, kter_ by mohl lidstvo sprovodit se světa; virus tak smrteln_ jako HIV, snadno roz_iřiteln_, jako virus chřipky. Není podobné věci, než nejhor_í možná nehoda; její pravděpodobnost se musí uvážit.

To je dal_í v_hoda jaderné energie – pravděpodobnosti (nehod) byly předurčeny a jsou vskutku velmi malé. Nejlep_í cestou k zobrazení (osvětlení) této v_hody je srovnání risika jaderné energie vůči ostatním (životním) risikům. To je uvedeno v dal_í Tabulce 2 v termínech Ztráty životní naděje, nebo Možná risika ohrožující zdraví „Loss of Life Expectancy {LLE}", kde se to zdůvodňuje.

Podstatná část zneči_tění ovzdu_í je způsobena energetick_mi provozy s fosilními palivy a jako selhání hrází (vodních přehrad) je _iroce vázáno ke generaci elektřiny. Zemní olej a plyn přispívají k požárům a (zmíněn_) plyn je důležit_m příspěvkem i k (možnosti) zadu_ení. Velmi důležit_m příspěvkem k  nebezpečí z užívání energie vůbec je (snaha o) její _etření; to nás nutí k užívání men_ích vozů s očekávan_m nebezpečím dle Tabulky 2 a k  utěsňování sv_ch domů, kde se (tím) zvy_uje zneči_tění ovzdu_í (vnitřního prostoru) domu, což se nyní považuje za důležitěj_í (a _kodlivěj_í), než zneči_tění venkovního ovzdu_í. Příkladem toho je vzrůstající množství (plynného) radonu v domech, což dává stonásobky záření vůči jadern_m zařízením. Z  Tabulky 2 je zřejmé, že jaderné nehody nejsou (tím) důležit_m problémem a jejich velmi malá pravděpodobnost (v_skytu) je velkou v_hodou jaderné energie. Tato v_hoda snad může b_t jasněji vyjádřena risikem průměrného Američana, zda velmi rozsáhl_ jadern_ program USA je ekvivalentní risiku pravidelného kuřáka kouřícího jednu jedinou cigaretu každ_ch 15 let, nebo risiku osoby s nadváhou převy_ující svůj normál o 0,012 uncí (méně jak 0,4 gramu), nebo překročí rychlost na silnici v  USA z 55 na 55,006 mílí za hodinu.

Jaderná energie má v_hody v mnoha směrech včetně těch považovan_ch za problémové, v nichž odvrací zneči_tění a degradaci životního prostředí fosilními palivy a zaji_ťuje světu věčné napájení palivem bez dotčení zásob zdrojů potřebn_ch pro jiná užití, ře_í nesnadné problémy odpadů, přispívá k vyhnutí se válečn_m snahám a tím zmen_uje risika z  nebezpečn_ch náhod.